Shrnutí osmého testovacího letu Starship

Včera v 0:30 SEČ, odstartovala z rampy OLP-A na Starbase, sestava Super Heavy (B15) a Starship (S34) na svůj reparát předchozího sedmého testovacího letu, který ukázal na lodi S33 (Blok 2), její nedostatky. Více o havárii S33 ze sedmého letu zde.

Autor: SpaceX

Start byl původně plánován na 4. března v 0:30 SEČ. A proč původně?

Zhruba 20 min před samotným startem, při plnění sestavy pohonnými látkami, z operačního střediska zaznělo, že se potýkají s problémy na Super Heavy B15. Odpočet však stále běžel a čas na ní se pouze krátil. Ovšem v čase T- 40s se musel provést tzv. "hold", neboli pozastavení odpočtu. V těchto chvílích, které mohou trvat i několik minut, má operační středisko prostor zkontrolovat a opravit případné problémy, či pouze ověřit, zda je vše připraveno k letu.

Po pár minutách se odpočet znovu spustil, bohužel však na pouhých 5 sekund, jelikož hned vzápětí odpočet opět pozastavily palubní počítače přímo na Super Heavy, které jim start nedoporučily.

Přibližně po jedné minutě přišlo další oznámení, že Starship tento den nepoletí a proběhne odčerpání pohonných látek.

Moment pozastavení odpočtu - Autor: SpaceX

Co tomuto odkladu vlastně předcházelo?

Super Heavy používá pro start vnějšího prstence s dvaceti motory Raptor tzv. "spin pumps". Jsou to pumpy, které jsou součástí infrastruktury rampy a umožňují pomocí tlačného plynu roztočit čerpadla pro start motorů. Tento tlak je pro správný chod motorů velice klíčový, jelikož těchto dvacet motorů Raptor se neumí bez této procedury samo zažehnout.

Tlak tlačného plynu byl tentokrát o 20 barů nižší, než je pro úspěšné roztočení požadováno.

Chyba ovšem mohla být i na samotném boosteru, proto bylo potřeba sesadit Starship 34 a následně provést inspekce.

Následující den po inspekci obou stupňů bylo v plánu usadit Starship 34 zpět na Super Heavy B15. To se bohužel také neobešlo bez problémů.

Při spojovaní Starship s boosterem těsně nad hranou prstence pro hot-staging, bylo vidět, jak z této hrany něco "odlétlo".

Po pár minutách jsme díky rychlé reakci místních fotografů mohli na snímku spatřit kus, který patří na hranu zámku prstence, jehož úkolem je spojit Starship se zbytkem sestavy (viz. foto)

Dělníci SpaceX tak museli znovu Starship sesadit, aby zvážili možnosti pro nápravu.

Ramena na operační veži tak začala Starship pomalu spouštět dolů, když v tom najednou se několik desítek metrů nad zemí zastavila. Byl zde další problém s kolejnicovým systémem, který spojuje konstrukci ramen s operační věží a pohybuje tak s nimi nahoru a dolů. Na sociálních sítích tak bylo dle připojených fotek v diskuzi vidět vyosení jedné úpony z kolejnice (viz. foto)

Po bližším prohlénutí však vše vypadá naprosto v pořádku, přesto dělnící se v této oblasti pohybovali a cosi zkoumali. Do teď nevíme, zda tam byl opravdu problém, či šlo o pouhou kontrolu.

Uběhly necelé dvě hodiny a dělníci měli vše opraveno a připraveno na opětovné usazení Starship 34 na zbytek sestavy. Tentokrát se už vše povedlo a mohli jsme být tak svědky druhé kompletní sestavy Starship 34 a Super Heavy B15.

Druhý pokus o start byl nově oznámen na 7. března opět v 0:30 SEČ.

Vše probíhalo dle plánu, Starship a Super Heavy se plnili pohonnými látkami a v čase T- 40s přišel opět "hold", který tentokrát sloužil k pouhým finálním kontrolám. Po pár vteřinách se odpočet opět spustil a v čase T- 0s sestava zažehla opět všech třiatřicet motorů Raptor a vyrazila vstříc svému reparátu předchozího sedmého letu.

Fáze separace typu "hot-staging", poté přišla v čase T+ 2m 40s, která proběhla také v pořádku. 6 motorů na Starship se zažehlo a Super Heavy podnikal svůj přetáčecí manévr zpět, směrem k místu startu na Starbase. Ovšem tentokrát, pár vteřin po separaci, bylo při zpětném zážehu pro návrat boosteru zažehnuto pouze 11 motorů ze 13-ti, což je v porovnáním s předchozím sedmým letem, ještě o jeden méně.

Mezitím co Starship mířila na svou transatmosférickou dráhu, booster v čase T+ 4m 6s, ukončil zpětný zážeh a o pár vteřin později úspěšně odhodil svůj hot-staging prstenec, pro snížení hmotnosti a lepší manévrovatelnost při samotném návratu a následném záchytu na operační věži A.

V čase T+ 6m 34s se na Super Heavy zažehlo pro změnu 12 motorů ze 13-ti, pro brzdící zážeh, po kterém o 6 sekund později následoval přechod na pouhé 3 centrální motory, které měli za úkol nasměrovat booster přímo mezi ramena "chopsticks", které jej na nich nechají usadit. A bylo tomu tak, čas T+ 7m 1s nám přinesl úspěšný záchyt boosteru Super Heavy B15.

Jednalo se tak o třetí úspěšný záchyt SpaceX, kteří nás čím dál tím více ujišťují o tom, že se tento způsob záchrany prvního stupně pomalu ale jistě stává jakousi rutinou těchto startů.

Telemetrie Starship byla v následujících chvílích proklínána očima všech sledujících živého přenosu. Všichni jsme byli zvědaví, zda se SpaceX podařilo problémy se Starship 33 z předchozího letu vyřešit.

Loď stoupala čím dál tím víše a...

Čas T+ 8m 5s nám opět vyrazil dech, jelikož infografika 6-ti motorů na Starship postupně ukázala, že jeden z vákuových motorů Raptor a dva atmosférické přestaly fungovat.

Starship po třech vteřinách ztratila i třetí atmosférický motor, začala nabírat rotace a ztrácet výšku. V tento moment bylo jasné, že z těchto rotací opravdu není cesty zpět.

Rotace pokračovaly, v čase T+ 9m 9s vypadnul i druhý vákuový motor Raptor, o zhruba 20 sekund později i třetí a čas T+ 9m 35s přinesl kompletní ztrátu telemetrie z lodi Starship 34.

Je potřeba zmínit, že pokud se ztratí veškerá komunikace s lodí, je automaticky spuštěn autodestrukční systém, což bohužel byl i tento případ.

Trosky lodi, které vstupovaly do zemské atmosféry vypadaly téměř identicky jako u předchozího letu, jen letěly o něco níže (viz. foto).

Oblast pro očekávaný dopad trosek byla poměrně zvětšena, aby se předešlo případným jejich dopadům na obydlené oblasti jako například ostrovy Turks a Caicos.

Co této katastrofě vlastně předcházelo?

Zatím nemáme žádné oficiální vyjádření od SpaceX, tudíž těžko říci, zda se stejný problém opakoval, či se naskytl zcela nový. Jedno je jisté, problém tkví v samotné motorové sekci.

Konkrétně se zatím neodvážím říci, který z hardwaru lodi toto mohl zapříčinit, ale velice debatovanou částí Starship druhé generace, je jejich nový palivový systém.

Vakuové motory Raptor totiž mají pro tuto druhou generaci lodí Starship kompletně předělané přívody paliva. Je otázkou, zda právě zde nebude nějaký problém.

A co dál?

Je sice pravdou, že SpaceX taví z chyb inovace, ale jak tento neúspěšný let ovlivňuje samotný projekt Super Heavy / Starship?

Jak jistě víte, Starship 35, která pravděpodobně bude součástí letu devátého, měla být jako první zachycenou podobně jako Super Heavy boostery. Jakousi "podmínkou" však bylo úspěšné přistání na hladině oceánu s loděmi S33 a S34, což ani jedné bohužel nebylo umožněno. Velice pochybuji, že by Starship 35 (třetí výrobní kus druhé generace) měla být po dvou neúspěšných testech jejích předchůdců zachycena. To by byl ze strany SpaceX opravdu nebezpečný krok, který by mohl přinést na startovní rampu velikou katastrofu.

Další otazkou je, zda se rozpětí mezi lety Starship nezvětší, jelikož lodě, které jsou nyní ve výrobě (S35,36,37,38) mají stejný palivový systém jako jejich předchůdci.

Zda bude potřeba rozsáhlých konstrukčních úprav zatím nikdo neví, ale také to není vyloučeno.